Tři trendy, které budou formovat evropskou právní AI v roce 2026

Když jsme loni v listopadu spouštěli v Německu Beck-Noxtua, vsadili jsme na propočítanou sázku: že závod v právní AI nevyhraje ten, kdo bude mít největší výpočetní výkon nebo největší jazykové modely, ale ten, kdo dokáže propojit svou technologii s těmi nejlepšími daty skutečně bezpečným a kontrolovaným způsobem, splňujícím vysoké standardy důvěrnosti v právním odvětví – a jeho rostoucí důraz na evropskou digitální suverenitu. 

Tuto sázku stále častěji sdílí celý evropský sektor právních technologií. Zatímco laboratoře umělé inteligence v Silicon Valley pokračují ve svém nákladném honu za stále většími jazykovými modely, napříč evropským kontinentem se formuje jiný druh soutěže: kampaň, kde spíše než na samotné velikosti modelu záleží na partnerství se staletými právními vydavateli, kde porozumění pracovním postupům podnikového právníka předčí hrubý výpočetní výkon a kde se evropská kontrolovaná cloudová infrastruktura stává spíše požadavkem než jen příjemným zpestřením. 

Podle rozhovorů s vedoucími pracovníky v oblasti právních technologií, právníky a výzkumníky z celé Evropy budou přístup kontinentu k umělé inteligenci pro právo v roce 2026 utvářet tři trendy. Žádný z nich nezahrnuje dramatické průlomy. Všechny však naznačují, že konkurenční prostředí se posouvá směrem, který upřednostňuje odbornost před měřítkem. 

Výhoda dat 

Během uplynulého roku se výkonnostní rozdíly mezi předními modely AI výrazně snížily. V srpnu loňského roku dosáhly modely Claude Opus 4.1 od společnosti Anthropic a GPT-5 od OpenAI v testech kódování výsledků s rozdílem pouhého půl procentního bodu.[1] Index AI pro rok 2025 od Stanfordovy univerzity tento trend zdokumentoval: rozdíl mezi nejlépe hodnoceným a desátým modelem se snížil z téměř 12 procent v roce 2023 na necelých 5 procent na začátku roku 2025.[2] Čínské modely dosáhly během jednoho roku téměř parity se svými americkými protějšky. 

Jak v prosincovém rozhovoru pro Süddeutsche Zeitung diskutovali Andreas Nauerz, člen představenstva a CPO cloudového poskytovatele IONOS, a generální ředitel společnosti Noxtua Leif-Nissen Lundbæk, vzhledem k tomu, že se samotné modely sbližují, vyvstává otázka: k čemu jsou tyto modely připojeny?[3] 

Data jsou králem. Skutečnou otázkou není velikost modelu nebo výkon ve všeobecných testech, ale to, zda má AI přístup k vysoce kvalitním, ověřeným a autoritativním datům. Vzhledem k tomu, že odborná data patří k silným stránkám Evropy, má kontinent dobrou pozici k tomu, aby v roce 2026 určoval trendy. 

Jedním ze způsobů, jak propojit AI s odborným obsahem, jsou strategická partnerství. V právní oblasti to znamená spojenectví s právními vydavatelstvími, která disponují nejen pokladnicemi právních dat, ale také hlubokými právními znalostmi a v mnoha případech i desítkami let či dokonce staletími tradice a zkušeností na právním trhu. 

Naše partnerství s předními evropskými vydavatelstvími, jako jsou C.H. Beck, MANZ, Helbing Lichtenhahn, Erich Schmidt a Walhalla, z jurisdikcí včetně Německa, Rakouska, Polska, České republiky a Švýcarska, tento přístup odrážejí: namísto sázky na samotné zlepšování modelů integrujeme odborný právní obsah specifický pro danou jurisdikci přímo do znalostní báze a odpovědí AI. Spolehlivé zdroje se tak stávají součástí samotného pracovního postupu systému, nikoli něčím, co si právníci musí následně samostatně ověřovat. Pokud jsou například potřeba vzorová smluvní ustanovení nebo právní precedenty, systém automaticky čerpá z předních komentářů a soudních rozhodnutí a cituje je, což eliminuje potřebu přepínat mezi asistencí AI a tradičními výzkumnými databázemi. 

Výhoda společné tvorby (Co-Creation) 

V listopadu společnost GitHub oznámila, že vývojáři integrovali v roce 2025 měsíčně 43 milionů příspěvků kódu, což představuje 23procentní nárůst oproti předchozímu roku.[4] Programovací nástroje s podporou AI podle společnosti zásadně změnily rychlost vývoje. Na základě tohoto zjištění firmy jako AT&T předpovídají, že produkty by brzy mohly být „vytvořeny v podstatě na jeden zátah, s minimálními lidskými úpravami“.[5] 

Jakmile se tedy rychlost kódování stává všeobecně dostupnou, konkurenční výhoda se přesouvá od rychlého budování k porozumění tomu, co a jak budovat. Toto porozumění pramení z trvalé blízkosti k odborníkům z praxe a z pochopení jejich specifických potřeb a jejich „proč“. 

Ve specializovaných softwarových tržích, jako jsou právní technologie, nyní na doménové odbornosti záleží více než na rychlosti inženýrství. Porozumění tomu, co narušuje myšlenkové vzorce právního experta, jak mohou rozhraní podporovat, a ne narušovat zavedené pracovní postupy, a které funkce budou praktici skutečně využívat; tyto poznatky vyžadují plné ponoření se do profese. 

„Integrace s důvěryhodným softwarem“ se umístila jako hlavní priorita pro 43 % právních profesionálů dotázaných v rámci průzkumu Legal Industry Report 2025, a to před funkcemi, jako je automatizace nebo úspora nákladů. Pochopení pracovních postupů ze strany poskytovatele se umístilo na druhém místě s 33 procenty.[6] 

Pro evropské poskytovatele právních technologií, kteří úzce spolupracují s právní komunitou, tak kódování s podporou AI umožňuje rychlou iteraci a skutečný kolaborativní design. Výhodu mají ti, kteří si uvědomují, že vhled odborníka z praxe má větší hodnotu než dodatečný čas inženýrů, a kteří mají flexibilitu jednat na jeho základě jako na prioritě. 

Kalkulace suverenity 

V prvních letech revoluce generativní AI čelily evropské organizace tvrdé volbě: používat americké cloudové platformy, nebo se možností AI zcela vzdát. Tento kalkul se v roce 2026 konečně mění: rok 2025 byl rokem, kdy si evropské společnosti a vlády začaly uvědomovat, že spoléhání se výhradně na americké poskytovatele cloudových řešení s sebou nese značná rizika. V roce 2026 bude na základě tohoto zjištění jednat více organizací, které přejdou k evropským poskytovatelům cloudových služeb a budou na politické úrovni prosazovat evropské infrastrukturní iniciativy.[7] 

Švýcarská vláda například vyčlenila 319 milionů švýcarských franků na svůj vládní cloud, který poskytuje infrastrukturu pro spolkovou, kantonální a obecní správu.[8] Německo vybudovalo svou první AI Gigafactory prostřednictvím společností Deutsche Telekom a T-Systems a od roku 2025 nasadilo 10 000 grafických procesorů NVIDIA Blackwell v rámci cloudu Open Telekom Cloud, čímž dokázalo, že evropská suverénní infrastruktura může konkurovat v masovém měřítku i pro výpočetní zátěže AI.[9] Francie rozšířila partnerství s Mistral AI.[10] Akční plán EU „AI Continent“ v hodnotě 200 miliard eur uvedl do provozu 13 „továren na AI“ v 17 členských státech.[11] 

Otázky infrastruktury jsou důležité zejména pro právní aplikace, kde profesní tajemství a soudní důvěrnost vytvářejí regulační požadavky, které platformy pod zahraniční kontrolou plní jen stěží. Generální ředitel společnosti Microsoft France v roce 2025 pod přísahou ve francouzském Senátu vypověděl, že společnost nemůže zaručit, že data evropských zákazníků nebudou proudit do Spojených států;[12] toto tvrzení potvrdil i právní posudek vypracovaný na objednávku německé vlády v roce 2025.[13] Tato zjištění urychlila diskuse o suverénní infrastruktuře napříč kontinentem. 

„Určité skupiny, jako je soudnictví nebo státní správa, mohou používat pouze sytémy, u nichž data prokazatelně zůstávají pod evropskou kontrolou,“ potvrzuje Lundbæk a popisuje rozhodnutí společnosti Noxtua úzce spolupracovat s evropskými poskytovateli cloudu, jako je IONOS, s cílem iniciovat vznik první suverénní továrny na právní AI (Legal AI Factory) v Německu. Jedná se o vysoce specializované datové centrum pod evropskou kontrolou a zaměřené na soulad s předpisy, které se může rovnat možnostem globálních poskytovatelů pro regulovaná odvětví a umožňuje společnosti Noxtua garantovat suverenitu jejího systému AI.[3][14] Evropská digitální suverenita totiž „není politické gesto. Je to technický požadavek. V dobách geopolitické nestability je společné koncipování a kontrola vaší infrastruktury AI konkurenční výhodou.“ 

Zda evropská suverénní infrastruktura dokáže cenou a výkonem konkurovat americkým gigantům, zůstává otevřenou otázkou. Vládním subjektům a právním profesionálům nakládajícím s citlivými údaji však rok 2026 nabízí něco, co samotná regulace zajistit nedokázala: technicky ověřené alternativy. 

A při pohledu za horizont roku 2026 hledají evropští výzkumníci alternativy, které se zcela vyhnou závodům ve zbrojení v oblasti infrastruktury. Práce na Švýcarském federálním technologickém institutu v Lausanne (EPFL) v oblasti distribuovaných výpočtů, jako je průkopnický projekt Anyway Systems profesora Rachida Guerraouiho, naznačuje, že modely AI by nakonec mohly fungovat v sítích běžných počítačů, což by učinilo suverenitu ekonomicky proveditelnou i bez masivních kapitálových investic.[15] Tyto přístupy v Noxtua podrobně sledujeme. Ačkoli v roce 2026 ještě nedosáhnou komerčního nasazení, signalizují budoucnost, kde se suverenita stane ekonomicky dostupnou i mimo vládní sféru a velké podniky, a my vidíme roli poskytovatelů právních technologií v tom, aby zajistili, že evropští právní profesionálové budou mezi prvními, kdo z těchto pokroků bude mít prospěch. 

Rok 2026 klade důraz na specializaci a suverenitu 

Ve společnosti Noxtua sledujeme, kde se tyto tři trendy protínají. Sledujeme také, co přijde dál: distribuované výpočty, které by mohly demokratizovat náklady na infrastrukturu, regulační rámce, které se v Evropě stále formují, či partnerství s vydavateli vznikající v nových jurisdikcích. Naši roli vnímáme v zajištění toho, aby evropští právní profesionálové pochopili tyto důsledky a těžili z těchto pokroků jako první, a získali tak v roce 2026 výhodu ze specializace a suverenity.  

Poznámky pod čarou 

1. Unite.AI, „The 75% Ceiling: Have AI Models Reached Peak Performance With Current Methods?,“ srpen 2025, https://www.unite.ai/the-75-ceiling-have-ai-models-reached-peak-performance-with-current-methods/ 

2. Stanford HAI, „The 2025 AI Index Report - Technical Performance,“ 2025, https://hai.stanford.edu/ai-index/2025-ai-index-report/technical-performance 

3. Clara Herdeanu, „European digital sovereignty with strong infrastructure,“ blog Noxtua, prosinec 2025, https://www.noxtua.com/company/blog/ionos-and-noxtua-sz-gipfel-european-sovereignty (na základě panelové diskuse na hospodářském summitu SZ Economic Summit 2025 s Leifem Lundbækem a Andreasem Nauerzem) 

4. GitHub, „Octoverse 2025: A new developer joins GitHub every second as AI leads TypeScript to #1,“ listopad 2025, https://github.blog/news-insights/octoverse/octoverse-2025/ 

5. Andy Markus, „Six AI Predictions for 2026,“ AT&T, prosinec 2025, https://about.att.com/blogs/2025/2026-ai-predictions.html 

6. Nicole Black, „The Legal Industry Report 2025,“ American Bar Association, 2025, https://www.americanbar.org/groups/law_practice/resources/law-technology-today/2025/the-legal-industry-report-2025/ 

7. Bitkom, „Cloud Report 2025,“ 2025, https://www.bitkom.org/Presse/Presseinformation/Wirtschaft-ruft-nach-deutscher-Cloud 

8. Švýcarská federální rada, „Swiss Government Cloud (SGC),“ Spolkový úřad pro informační technologie a telekomunikace, květen 2024, https://www.bit.admin.ch/en/sgc-en 

9. T-Systems, „AI Gigafactory: Feeding a GPU-Hungry Europe,“ 2025, https://www.t-systems.com/gb/en/insights/newsroom/expert-blogs/ai-gigafactory-feeding-a-gpu-hungry-europe-1072302 

10. Francouzské ministerstvo hospodářství, „France and Germany Join Forces with Mistral AI and SAP SE to Launch a Sovereign AI for Public Administration,“ listopad 2025, https://presse.economie.gouv.fr/france-and-germany-join-forces-with-mistral-ai-and-sap-se-to-launch-a-sovereign-ai-for-public-administration/ 

11. Evropská komise, „AI Continent Action Plan,“ duben 2025, https://digital-strategy.ec.europa.eu/ 

12. Anton Carniaux (Microsoft France), svědectví před vyšetřovací komisí francouzského Senátu, 10. června 2025; viz také IT-Daily, „Microsoft: EU data not protected from US access,“ červenec 2025, https://www.it-daily.net/en/shortnews-en/microsoft-eu-data-not-protected-from-us-access

13. Rechtswissenschaftliche Fakultät der Universität zu Köln, „Rechtsgutachten zur US-Rechtslage betreffend Datenzugriff auf Cloud-Dienste durch US-Behörden,“ vypracováno na zakázku Spolkového ministerstva vnitra, březen 2025, zveřejněno v prosinci 2025 na základě žádosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím; viz Heise Online, „Gutachten: US-Behoerden haben weitreichenden Zugriff auf europaeische Cloud-Daten,“ prosinec 2025, https://www.heise.de/news/Gutachten-US-Behoerden-haben-weitreichenden-Zugriff-auf-europaeische-Cloud-Daten-11111043.html 

14. Helena Hauser, „Sichere KI-Anwendungen: Eigene Infrastruktur aufbauen oder auf große Anbieter setzen?,“ JUVE, prosinec 2025, https://www.juve.de/markt-und-management/sichere-ki-anwendungen-eigene-infrastruktur-aufbauen-oder-auf-grosse-anbieter-setzen/ 

15. EPFL, „Do we really need big data centers for AI?,“ prosinec 2025, https://actu.epfl.ch/news/do-we-really-need-big-data-centers-for-ai/